Ze Svinoústí vyplujeme kolem Rujány a dál směrem na západ kolem ostrova Fehmarn do Kielského kanálu. Plavba kanálem obvykle zabere dva dny. Kielský kanál spojuje Baltické a Severní moře, je dlouhý 98 km a byl otevřený v roce 1895. Jeho předchůdce byl o dost delší Elder kanál. Kielský kanál je jednou z nejrušnějších vodních cest na světě a ročně jím propluje 32.000 lodí, tedy 90 lodí denně. A k tomu další desítky tisíc rekreačních lodí. Když v Kielském kanálu těsně míjíte 250 m dlouhou kontejnerovou loď, tak je to silný zážitek, během kterého se za kormidlem pěkně zapotíte:-). Z Kielského kanálu vyplujeme u Brunsbittelu do delty Labe, které nás s odlivem vynese na Severní moře. Po zastávce u ostrova Helgoland zamíříme k pobřeží Holandska a zastavíme na některém z ostrovů Wadenského moře. Z Holandska přeskočíme přes Severní moře do delty Temže. Plavba po Temži do Londýna je nesmírně zajímavá. Proud je silný a plavba s proudem je velmi, velmi rychlá. Mineme architektonicky atraktivní protipovodňové přílivové zábrany, největší protipovodňové přílivové bariéry na světě.  Zastavíme se v Greenwichi a navštívíme čajový clipper CUTTY SARK. Plavbu ukončíme u Tower bridge v malé marině Hermitage communnity Moorings. Část plavby  povede v přílivových vodách se silnými proudy. Během plavby tedy bude probíhat výuka plavby v proudech a výpočet přílivů. Trasa plavby je pouze orientační a bude se odvíjet v závislosti na počasí.

Necháme za zádí londýnský Tower Bridge a začínající odliv nás po Temži ponese kolem protipovodňových bariér dále na Severní moře. Mineme Dover, za zádí nám v mlžném oparu zmizí bílé útesy Albionu a my zamíříme přes kanál La Manche do Normandie. Kanál La Manche je jednou z nejrušnějších vodních cest na světě a jeho křížení vyžaduje velkou pozornost a ostražitost. V Normandii se podíváme na místo vylodění spojeneckých vojsk v roce 1944 během operace Overlord. Při této největší námořní invazi v historii došlo k velkým ztrátám na pláži Omaha a během návštěvy této pláže také pochopíne,  proč. Z Normandie zamíříme na Normanské ostrovy (Chanel Islands) v kanálu La Manche (English Channel) a návštěva ostrovů Aldernay, Sark (donedávna to byl poslední feudální stát v Evropě, jehož obyvatelé byli nevolníky:-)) a Guernsay nám nechá nahlédnout do jejich půvabů. Podle času a větru zamíříme buď k St. Malo nebo přímo na západ Bretaně k Brestu, s poslední zastávkou u slavného majáku na ostrově Ouessant (Ushant). Celá plavba povede v přílivových vodách se silnými proudy. Během plavby tedy bude probíhat výuka plavby v proudech a výpočet přílivů. Trasa plavby je pouze orientační a bude se odvíjet v závislosti na počasí.

Před vyplutím z Brestu se důkladně připravíme na plavbu obávaným Biskajským zálivem. Biskaj je kotlem, kde se vaří evropské počasí a je vyhlášený častými bouřemi a proměnlivými proudy. A také je to jedno z mála míst v Evropě, kde s největší pravděpodobností budeme mít možnost pozorovat velryby. Po překonání Biskaje nabereme síly ve španělském přístavu La Coruňa a podél portugalského pobřeží doplujeme do Lisabonu. Při plavbě z Lisabonu na jih se dostaneme do oblasti nechvalně známé útoky kosatek na plachetnice. Pokud se nějaká kosatka odváží zaútočit na Boomerang, tak jí z toho asi dost rozbolí hlava. Po dobrodružném setkání s kosatkami zatočíme podél pobřeží Portugalska na východ a vplujeme do delty řeky Formosa. Delta řeky je přírodním parkem a častým turistickým cílem díky nádherným plážím a kouzelným zákoutím členitého toku řeky klikatícího se mezi pobřežními písčinami a vytvářejícího nesčetné laguny s malými ostrůvky. Přístav Faro na řece Formosa je cílem plavby. Celá plavba povede v přílivových vodách se silnými proudy. Během plavby tedy bude probíhat výuka plavby v proudech a výpočet přílivů.

Přístav Faro leží v deltě řeky Formosa. Delta řeky je přírodním parkem a častým turistickým cílem. Návštěvníky lákají především nádherné pláže a kouzelná zákoutí členitého toku řeky klikatícího se mezi pobřežními písčinami a vytvářejícího nesčetné laguny s malými ostrůvky. Skok přílivu je v deltě řeky kolem 2 m, což způsobuje silné proudy, se kterými si musíme poradit. Krásy delty řeky si vychutnáme dříve, nežli vyplujeme na volný Atlantik, na kterém se ale dlouho nezdržíme. Mineme španělské pobřeží s Cádizem a přistaneme v Gibraltaru. Stát budeme přímo pod Gibraltarskou skálou, kam si určitě vyrazíme na výlet nechat se okrást jedinou evropskou opicí:-). Z Gibraltaru, v závislosti na počasí, se buď budeme držet španělského pobřeží se zastávkou v Malaze, případně nějakém dalším přístavu, anebo poplujeme podél Afriky a zastavíme se v Melille, španělské enklávě v Maroku. Další zastávkou bude ostrov Formentera, nejjižnější z baleárských ostrovů. Cílovým přístavem je Palma na Mallorce.

Z přístavu Palma na Mallorce zamíříme kolem ostrovů Cabrera (ostrovy jsou přírodní rezervací, kde se musí návštěva lodí nahlásit předem a pokud bude zájem, povolení k přistání zařídíme) na jihu Mallorky přes Menorku na jih Sardinie do přístavu Carloforte na ostrově San Pietro. Ze Sardinie  poplujeme dále na východ a navštívíme ostrov Ustica, nejzápadnější z Liparských ostrovů. Malebné místo stále ještě se nadcházející stranou cestovního ruchu. Další plavba nás povede postupně na ostrovy Alicudi, Filicudi, Salinu, Stromboli a Vulcano. Na Stromboli můžeme vystoupit ke kráteru činné sopky. Nejúchvatnější je výstup při západu slunce, kdy nastupující tma dává vyniknout lávě a rozžhaveným kamenům pravidelně vyvrhovaným z kráteru sopky. I na ostrově Vulcano navštívíme vrchol vulkánu s kouřícími sulfury. Cílem plavby je sicilský přístav Milazzo, vzdálený pouze 3 hodiny plavby od Vulcana. Trasa plavby je pouze orientační a bude se odvíjet v závislosti na počasí.

Z Milazza je to pouze několik málo hodin plavby na ostrov Vulcano, kde dáme první zastávku a vystoupíme na vrchol kráteru s kouřícími sulfury. Z vrcholu se nám otevře nádherný výhled na okolní ostrovy a výstup rozhodně stojí za námahu. Mimo Vulcana navštívíme ještě ostrov Stromboli a pokud nám to počasí umožní, můžeme za soumraku vystoupit ke kráteru činné sopky a s nastupující tmou se kochat pohledem na lávu a rozžhavené kameny v pravidelných intervalech vyvrhovaným z jícnu sopky. Další plavba vede Messinskou úžinou, místem nechvalně známým silnými proudy a hustým námořním provozem, obávanou Skyllou a Charybdou. Pokud nás mořské příšery nepohltí, doplujeme na Jónské moře a dosáhneme nádherného ostrova Kefalonie. Vykoupeme se na jižních plážích, kde se líhnou karety mořské. Na závěr navštívíme pašeráckou zátoku s vrakem na pláži, známým ze všech fotek ze Zakynthosu. Vykoupeme se na jižních plážích Kefalonie, kde se líhnou karety mořské a navštívíme Ithaku, domov bájného Odyssea. Z Ithaky je to již pouze kousek na Lefkadu, kde je v marině Lefkada cíl naší plavby. Trasa plavby je pouze orientační a bude se odvíjet v závislosti na počasí.