Pozdně jarní Bretaň kvete, voní a hraje všemi barvami a její přístavy jsou tak podmanivé, že je nebudeme chtít opustit. Anglický kanál neboli Lamanšský průliv je velmi obtížným místem pro plavbu a sehrál zcela zásadní roli v historii Anglie i celé Evropy. Během napoleonských válek i během druhé světové války zachránil UK a pomohl změnit průběh dějin. Plavit se po Kanálu je pro každého jachtaře zážitek. Neustálé výpočty přílivových proudů jsou zde samozřejmostí a plánování vplutí a vyplutí do přístavů je zcela závislé na času a výšce přílivu. Pokud jste ještě neměli šanci si vyzkoušet přílivovou navigaci, tak zde si ji užijeme do sytosti. Tato plavba je nejvhodnější ze všech na procvičování přílivů a proudů.
Trasa plavby: Brest je důležitý obchodní i vojenský přístav, protože leží na strategickém místě. Během II. světové války zde Němci vybudovali obrovskou ponorkovou základnu, jejíž pozůstatky zde stále jsou. Můžete zde vidět moderní vojenské křižníky, připomínající kosmické lodě ze Star Wars. Již žádné dělové věže. Brest je zajímavé město, plné památek a dobrých restaurací. Úžina Goulet du Brest připomíná prudkou řeku, kdy se během přílivu oceán valí do zátoky a za odlivu se voda řítí ze zátoky zpět do oceánu. Správné načasování vyplutí je extrémně důležité i s ohledem na směr a sílu větru. A jakmile se dostaneme z Gouletu ven na moře, čekají nás divoké vody kolem ostrova s majákem Quassant. Pokud nám to vítr dovolí, zamíříme do malebného lázeňského městečka L’Aber Wrach, kde si opět dobře procvičíme počítání proudů a výšky přílivu, abychom se sem dostali. V přístavu dáme krátký odpočinek, ještě si vychutnáme něco dobrého z francouzské kuchyně a vydáme se přes Kanál do Anglie, kde toho už moc dobrého k jídlu nebude.

Kanál je již po staletí jednou z nejhustějších lodních dopravních tepen světa a plavba přes něj klade nároky na neustálou pozornost hlídky ve službě. Po plavbě přes Kanál zakotvíme na ostrovech Scilly. Tyto ostrovy vystrčené do oceánu jsou nádherně odloučené a překvapí svým takřka středomořským klimatem. Golfský proud jim dodává teplo a to se odráží na místní bohaté vegetaci. Ostrov St. Marys se stejnojmenným přístavem je malebnou zastávkou se skvělou námořnickou hospodou Mermaid Inn hned na konci mola. Je dost možné, že dál, nežli do této restaurace, se již nedostaneme:-). Ona totiž plavba přes Kanál je hodně náročná a posádku to unaví. Je tu také jedno z největších vrakovišť lodí na pobřeží Anglie, díky vysokému přílivu, mělčinám a extrémně silným proudům.

Ze Scilly zamíříme přes Bristolský kanál na Irské moře. Během plavby můžeme navštívit nějaký přístav na pobřeží Cornwalu, bude li čas a vhodný vítr. Další zastávkou může být přístav Pembroke ve Walesu, odkud podnikneme výlet do nedalekého přírodního parku. Přes Irské moře se přeplavíme do Dublinu, kde si půjčíme auto a podnikneme cestu po Irsku.

Další zastávkou je ostrov Man, známý svými motocyklovými závody. Autem si projedeme světoznámý okruh kolem ostrova, nafotíme čtyřrohé ovce a prohlédneme si bezocasé kočky, atrakce ostrova. Po vyplutí z ostrova Man by další zastávkou mohl být přístav Bangor nedaleko Belfastu, kde si opět můžeme půjčit auto a podniknout výlet po Severním Irsku. A pak už nás čeká krátká plavba do Skotska na ostrov Arran a do přístavu Troon u Glasgow, kde tato plavba končí.

Trasa plavby je pouze orientační a bude se přizpůsobovat počasí.

Ostrov Islay se 12 single malt destilerkami je opravdovým rájem milovníků whisky. Ostrov St. Kilda je pravým oknem do středověku a vnější i vnitřní Hebridy jsou neskonalým zdrojem zážitků - přes divokou přírodu, druidské památky po náročné moře. A to vše je namíchané do neodolatelného koktejlu, jemuž opakovaně podlehneme při každé návštěvě. Faerské ostrovy jsou osamělou perlou Severního Atlantiku, s malebnými barvitými přístavy, mnoha úžinami se silným proudem, hlubokými fjordy a skalami plnými ptáků. Pobřeží Islandu je známé svou divokostí, vodopády, ledovci, termálními potoky a jezírky, prostě divukrásnou přírodou. K tomu nesčíslné množství tresek a sleďů a velryby. Na ten pocit, kdy vedle vás poprvé pluje velryba větší nežli loď, nikdy nezapomenete.
Trasa plavby: Z přístavu Troon zamíříme na ostrov Aran nebo do Crinan kanálu, kterému se říká „nejkrásnější zkratka světa“. Poplujeme kam nás vítr pustí. Zastavíme na ostrově Islay, kde se nachází 12 single malt destillery. Mezi nejznámější patří Laphroaigh, Lagavulin nebo Ardbeg. Absolvujeme prohlídku minimálně jedné destilerky spojenou s ochutnávkou. Z Islay se přesuneme k opatsví na ostrově Iona. Nejstarší klášter ve Skotsku byl postavený v roce 563 a na jeho místě později vyrostlo opatství. Místo má úžasnou atmosféru. Z posvátného ostrova zamíříme k vnějším Hebridám a k ostrůvku St. Kilda. Na tomto ostrůvku vystrčeném 60 Nm západně od Hebrid do Atlantiku po tisíce let žila malá komunita lidí, živících se pěstováním obilí a lovem ptáků a ryb. Po staletí se jejich život příliš neměnil a jejich vesnice připomíná osadu z doby bronzové. St. Kilda byla jako první vyhlášená Skotským národním dědictvím. Atmosféra tohoto ostrova je prostě fantastická, to musíme zažít. Počasí rozhodne, zda toto nezapomenutelné místo navštívíme. Plavba mezi Hebridami je náročná i kvůli silným přílivovým proudům, obrovskému množství skalisek a velmi proměnlivému počasí. Klade extrémní nároky na pozornost celé posádky a tak další plavbu přes volný Atlantik ke břehům Faerských ostrovů všichni přivítají s úlevou jako odpočinek. Čeká nás necelých 250 NM.

Faerské ostrovy hrály během vikingských plaveb důležitou roli, neboť díky své poloze mezi Norskem a Islandem nabízely útočiště za špatného počasí, bylo zde možné doplnit vodu a jídlo a načerpat síly před další plavbou. Faerské ostrovy jsou takřka stále utopené v mlze, jsou rájem mořských ptáků a oplývají nádhernou, divokou přírodou. Navštívíme hlavní město Torshavn a zastavíme se i v přístavu Midvágur, nechvalně proslulého každoroční slavností Grindadráp, kdy Faeřané během několika hodin pobijí na pláži desítky kulohlavců. Je to barbarský přežitek z dávných dob, ještě z vikingských časů, kdy díky tomuto lovu zabezpečili maso pro okolní vesnice na mnoho měsíců dopředu. Dnes je za to ale takřka celý svět odsuzuje. Proslulé skalní trolí věže necháme po svém pravoboku a zamíříme západním směrem k Islandu. Čeká nás dalších takřka 300 NM volného oceánu.

Podle směru větru bude první přistání na Islandu buď u ledovcového jezera Jokulsarlon, nebo na ostrovech Vestmannaeyjar. Tyto ostrovy mají úžasný přírodní přístav před pár desítkami let takřka zalitý lávou ze sopky, do té doby pospávající nad městem. Tento přístav byl za vikingských časů významným místem, kde se potkávaly lodě a sdělovaly si novinky z obou odloučených světů.

A s prvním kontaktem s Islandem bude spojený také první výlov tresek, kdy budeme mít pocit, že jsme se dostali do rybářského ráje, kde ryby samy skáčou na palubu. Cíl plavby je v Keflavíku hned vedle letiště.

Trasa plavby je pouze orientační a bude se přizpůsobovat počasí.

.
Sportovní plavba za polárním kruhem z Islandu na Jan Mayen a zpět.
Délka trasy: 950 - 1050 NM
Plavba bude probíhat ve dne v noci, posádka bude držet pravidelné hlídky, každý člen posádky bude pracovat samostatně, pluje se takřka za každého počasí a velkým přínosem je právě výuka plavby za každých podmínek. Za polárním kruhem probíhé plavba za stálého světla a tak jsou noční hlídky stejné jako denní, pouze je o pár stupňů chladněji. Je nutné mít kvalitní jachtařské oblečení a holínky a teplé oblečení dospod. Pokud si takové oblečení hodláte koupit, rádi vám poradíme s jeho výběrem
Trasa plavby: V červnu bývá Severní ledový oceán nad Polárním kruhem poměrně klidný a většina bouří se prožene jižně od Islandu. Z Reykjavíku zamíříme na mělčiny Sydrahraun na první setkání s velrybami a na lov tresek, abychom naplnili mrazák před delší plavbou. Další plavba nás povede k západním fjordům, kde zastavíme nejspíše pouze v Bolungarvíku na nákup a prohřátí kostí v termálních bazénech před další studenou plavbou, dáme si pivo v místní restauraci, nachytáme hromady tresek pro zásobení lodní kuchyně a na delší dobu se rozloučíme s civilizací tak, jak ji známe. Další plavba nás povede k více nežli 300 Nm vzdálenému ostrovu Jan Mayen, kde se nachází norská polární základna. Polární kruh překročíme krátce po vyplutí ze Západních fjordů a další den už nám slunce nezapadne a začne nám dlouhý Polární den. Ostrov Jan Mayen je divoký a rozeklaný a v jeho severní části se nachází nejsevernější činná sopka na světě Beerenberg (2277 m vysoká). Pokud budeme mít štěstí a mraky se roztrhají, uvidíme dokonale komolý kužel vrcholu sopky. Celý bílý, protože je to obrovský ledovec. Je to pohled, na který se nedá zapomenout. Navštívíme polární stanici na východním pobřeží (pokud nebudou mít karanténu jako za Covidu, kdy nebyl možný žádný kontakt s polárníky) a seznámíme se s její pohnutou historíí. Za studené války zde byla americká základna pro sledování a poslech sovětských atomových ponorek. Od polární základny nás plavba povede podél postupně se zvedajícího pobřeží, lemovaného čedičovými útesy plnými ptáků plnících vzduch ohlušivým křikem, až na sever ostrova k Nordkapp, nejsevernějšímu bodu naší plavby ležícím na 71° severní šířky . Západně od Nordkappu pomalu a vytrvale teče do moře ledovcový splaz. Je to neuvěřitelný pohled na obrovské kusy ledu, jak se utrhávají z ledovcového splazu a řítí se do moře. Zde se poprvé potkáme s ledovými krami, právě z tohoto ledovcového splazu. Navštívíme i Nordkapp, pokud to počasí dovolí, projdeme se mezi obrovským množstvím dřívím naplaveného ze Sibiře, vystoupíme ke koloniím mořských ptáků a uctíme památku vědců, kteří zde zahynuli během dvou oxfordských expedic. Nejlepší mapy ostrova jsou již 150 let staré a nakreslila je Rakousko-Uherská polární expedice, která zde strávila zimu. Ostrov Jan Mayen je fascinující, těžko dostupné místo. Na západním pobřeží ostrova je stará polární základna využívaná jako turistický cíl současných polárníků. Běžně sem přístup není povolený, ale třeba se zadaří. Nejlepší a jediné jakž takž chráněné kotviště je zátoka Kvalrosbukta, kde na břeh budeme moci vystoupit legálně a podniknout pěší výlet po tomto fascinujícím ostrově. Z Jan Mayenu zamíříme severním Atlantikem směrem jihozápadním. Pokud nám to počasí dovolí, přiblížíme se k ledovému poli, které touto dobou ještě obklopuje Grónsko do vzdálenosti 100NM a pak zamíříme zpět na Island. První zastávkou je ostrov Grímsey, kde překročíme zpět Polární kruh. Vydáme se na pozorování kolonie papuchálků, dáme si pivo v místní restauraci a nachytáme další hromady tresek. Z Grimsey zamíříme zpět na jihovýchod do Husavíku, oblíbeného místa pro sledování velryb s krásnými geotermálními koupelemi. Bazény na hraně útesu poskytují úchvatný pohled na moře a bar přímo v bazénu zpříjemní koupel. Při plavbě na plochý ostrov Flatey plujeme oblastí s největším výskytem velryb a tak se ani zde pozorování velryb nevyhneme. Ostrov Flatey je malý a plochý a na procházku po něm si musíte vzít do ruky klacek, abyste mohli odhánět útočící Rybáky, jež se vám pokouší zaseknout zobák do hlavy. Trochu to tu připomíná horor Ptáci:-). A ptáků je tu opravdu obrovské množství. Při procházce po severních stráních nad útesy se pod vámi houpe země, protože všude je to provrtané hlubokými ptačími norami především Papuchálků ale i dalších vodních ptáků. No a při plavbě zpět si dáme ještě jednou whalewatching a koupačku v termálech přístavu Hauganes. Před Akureyri ještě přibrzdíme u termálního vodopádu Hallandsnes a v Akureyri naše plavba končí.

Trasa plavby je pouze orientační a bude se přizpůsobovat počasí.

Sportovní plavba z Reykjavíku přes Grónské moře do Scoresbysundu a plavba tímto nejrozsáhlejším fjordovým systémem světa
Délka trasy: 700NM
Tato etapa nabízí podmanivou kombinaci islandských kouzel a grónských zázraků proloženou náročnou plavbou po Grónském moři. Velryby jsou našimi společníky nejenom na Islandu ale i během plavby do Grónska. Využíváme neuvěřitelného bohatství moře a ještě před vyplutím naplníme mrazák treskami a sledi, abychom v případě příznivého větru nestrádali nedostatkem čerstvých rybích pochoutek. Chytání tresek na Islandu připomíná nákup v supermarketu. Ryby totiž nechytáte, anébrž taháte z moře závratnou rychlostí. Po připlutí do Scoresbysundu se ponoříme do světa zázraků, kdy si každý večer před usnutím říkáte, že zítra už to snad nemůže být krásnější a další den nevěřícně zjišťujete, že může.

Trasa plavby: Po vyplutí z Reykjavíku se pokocháme pohledem na velryby na mělčinách Sydrahraun a zamíříme na sever k Západním fjordům. Tyto divoké, rozeklané, mlžné, takřka neobydlené fjordy budeme objevovat s jejich vodopády, termálními potoky a ptačími útesy.

Malý, dobře chráněný rybářský přístav Pyngeyri s nádhernou scenérií a největší přístav Isafjardur jsou další zastávky během plavby k nejsevernější části Západních fjordů. Přístav Hornvík je správným místem na výlet k nejvyššímu útesu Islandu Hornjargu. Při plavbě Západními fjordy pozorně sledujeme počasí a jakmile se nám otevře okno pro plavbu do Grónska, tak okamžitě vyplouváme. Čeká nás 250 NM a plavba Grónským mořem je poměrně náročná, ale při příznivém větru ji vykonáme za pouhé 2 dny. Při nepříznivém počasí může být výrazně delší. Po plavbě studeným a obvykle nevlídným, mlžným Grónským mořem vplujeme do ústí Scoresbysundu, kde zažijerme první setkání s velkými ledovými krami. Poprvé si vychutnáme magickou nádheru plujících ledových ker. Poprvé zatajíme dech nad neskonalou krásou ledu a budeme trnout, aby se kra nepřevrátila, když poplujeme v její blízkosti. První a poslední zastávkou v civilizaci je osada Ittoqortoormiit, nejsevernější obydlená výspa na východním pobřeží Grónska. Žije zde asi 300 obyvatel a část z nich se stále ještě živí lovem pižmoňů, medvědů, vlků, lišek, karibu, tuleňů nebo narvalů. Pokračují v tradici svých předků, neboť osada Ittoqortoormiit byla založená roku 1924 právě jako lovecká osada. V osadě pořídíme kulovnici s dostatkem nábojů, projdeme si ji z jednoho konce na druhý, při troše štěstí ochutnáme nějaké místní jídlo a vyplujeme do hlubin nejrozsáhlejšího fjordového systému světa. Plavba nás povede podél jižního pobřeží sundu, kde se budeme kochat pohledem na obrovský ledovec táhnoucí se až ke Gunnbjornu, nejvyšší hoře Grónska vzdálené pouze 60 NM jižně. Plavba sundem obvykle probíhá při nádherné dohlednosti a slunečném počasí, může se ale stát, že bude mlha a déšť a strmé stěny fjordu s ledovcem se před námi budou postupně vynořovat z mlžného oparu. Míjíme velké ledové kry a panoráma je tak neskutečné, že je stále na co se dívat. Doplujeme do zátoky Viking bucht a nedaleko hrany ledovcového splazu budeme fascinovaně přihlížet telení ledovce do moře. Vzduch je plný zvuků připomínajících vzdálené hřmění, jež způsobuje napětí uvolňujícího se a praskajícího ledu. Po shlédnutí ukázky vzniku ker pokračuje plavba na sever k ostrovu Danmark. Plavba probíhá mezi krami tisíců tvarů a mnoha odstínů bílé a modré. Míjí nás ledová labuť, startující ledové letadlo, potápějící se ledový drak, nádherná ledová brána,.... Ledová pohádka, jež nikdy neomrzí.

Procházka po ostrově Danmark nám ukáže krásu a rozmanitost polární tundry. Opravdu neskutečné množství kytiček, malých keříků a zakrslých vrbiček hýří barvami a ohromuje schopností přírody, jež během pouhých několika měsíců doslova exploduje záplavou květů a barev, nežli vše opět na dlouhou dobu překryje sněhový a ledový příkrov. Na ostrově Danmark jsme jednou potkali obrovského ledního medvěda a je možné, že ho zde opět uvidíme.

Další den patří opět ledu. Ty největší ledové kry potkáváme v ústí Nordvestfjordu, který dosahuje až k ledovci Daugard-Jensen, což je jeden z nejvydatnějších ledovců na východním pobřeží Grónska. Odlamují se z něj ledové hory o velikosti menších měst a jelikož hloubka fjordu dosahuje 2 km, můžou obrovské kry driftovat až sem, kde si sedají na mělčiny u malých ostrůvků východně od ostrovů Bjorneoer. Plujeme kolem ledových hor dlouhých stovky metrů a vysokých více nežli 100 m. Z úbočí ledových stěn padají do moře zurčící vodopády a pod vodou je vidět do daleka zasahující potopená část ledovce. Opět magická, dech beroucí nádhera. Na pobřeží Sydkap využijeme možnost sledovat pižmoně, tato nesmírně odolná zvířata, jež dokážou přežít i mrazy na úrovni 50 °C pod nulou, dokáží se svými kopyty probít ledem a sněhem k trávě a dokonce dokáží tep zpomalit tak, že jsou schopni hybernovat jako ještěrky. Z pižmoních rohů jde strach a je dobré se k nim nepřibližovat moc blízko, protože mají ve zvyku místo útěku útočit. A nikdo z nás netouží mít jejich dlouhý roh zabodnutý někde v těle. Ze Sydkapu nás čeká delší plavba zpět k Ittoqqortoormiitu a k malému letišti Nerlerit Inaat, odkud odlétáme zpět na Island.

Trasa plavby je pouze orientační a bude se přizpůsobovat počasí.

Sportovní plavba Scoresbysundem a plavba přes Grónské moře na Island do Akureyri.
Délka trasy: 650NM
Tato etapa nabízí podmanivou kombinaci grónských zázraků a islandských kouzel jež je proložená náročnou plavbou přes Grónské moře. Po příletu do Scoresbysundu se ponoříme do magického světa, kdy si každý večer před usnutím říkáme, že zítra už to snad nemůže být krásnější a další den nevěřícně zjišťujeme, že může. Velryby jsou našimi společníky nejenom během plavby z Grónska, ale i na Islandu, kde využíváme neskutečného bohatství moře a po připlutí naplníme mrazák treskami a sledi, abychom se jich dostatečně nasytili. Chytání tresek na Islandu připomíná nákup v supermarketu. Ryby totiž nechytáte, nýbrž taháte z moře závratnou rychlostí.
Trasa plavby: Po příletu na letiště Nerlerit Inaat se vydáme do jediné místní výspy civilizace, osady Ittoqqortoormiit. Je to nejsevernější osada na východním pobřeží Grónska. Žije zde asi 300 obyvatel a část z nich se stále ještě živí lovem pižmoňů, medvědů, vlků, lišek, karibu, tuleňů nebo narvalů. Pokračují v tradici svých předků, neboť osada Ittoqqortoormiit byla založená roku 1924 právě jako lovecká osada. V osadě pořídíme kulovnici s dostatkem nábojů, projdeme si ji z jednoho konce na druhý, při troše štěstí ochutnáme nějaké místní jídlo a vplujeme do hlubin nejrozsáhlejšího fjordového systému světa. Plavba nás povede podél jižního pobřeží sundu, kde se budeme kochat pohledem na obrovský ledovec táhnoucí se až ke Gunnbjornu, nejvyšší hoře Grónska vzdálené pouze 60 NM jižně. Plavba sundem obvykle probíhá při nádherné dohlednosti a slunečném počasí, může se ale stát, že bude mlha a déšť a strmé stěny fjordu s ledovcem se před námi budou postupně vynořovat z mlžného oparu. Míjíme velké ledové kry a panoráma je tak neskutečné, že je stále na co se dívat. Doplujeme do zátoky Viking bucht a nedaleko hrany ledovcového splazu budeme fascinovaně přihlížet telení ledovce do moře. Vzduch je plný zvuků připomínajících vzdálené hřmění, jež způsobuje napětí uvolňujícího se a praskajícího ledu. Po shlédnutí ukázky vzniku ker pokračuje plavba na sever k ostrovu Danmark. Plavba probíhá mezi krami tisíců tvarů a mnoha odstínů bílé a modré. Míjí nás ledová labuť, startující ledové letadlo, potápějící se ledový drak, nádherná ledová brána,.... Ledová pohádka, jež nikdy neomrzí.

Procházka po ostrově Danmark nám ukáže krásu a rozmanitost polární tundry. Opravdu neskutečné množství kytiček, malých keříků a zakrslých vrbiček hýří barvami a ohromuje schopností přírody, jež během pouhých několika měsíců doslova vybouchne záplavou květů a barev, nežli vše opět na dlouhou dobu překryje sněhový a ledový příkrov. Nasbíráme houby, jichž je tu obrovské množství, a na lodi si uděláme smaženici. Na ostrově Danmark jsme jednou potkali obrovského ledního medvěda a je možné, že ho zde opět uvidíme.

Další den patří opět ledu. Ty největší ledové kry potkáváme v ústí Nordvestfjordu, který dosahuje až k ledovci Daugard-Jensen, což je jeden z nejvydatnějších ledovců na východním pobřeží Grónska. Odlamují se z něj ledové hory o velikosti menších měst a jelikož hloubka fjordu dosahuje 2 km, můžou obrovské kry driftovat až sem, kde si sedají na mělčiny u malých ostrůvků východně od ostrovů Bjorneoer. Plujeme kolem ledových hor dlouhých stovky metrů a vysokých více nežli 100 m. Z úbočí ledových stěn padají do moře zurčící vodopády a pod vodou je vidět do daleka zasahující potopená část ledovce. Opět magická, dech beroucí nádhera. Na pobřeží Sydkap využijeme možnost sledovat pižmoně, tato nesmírně odolná zvířata, jež dokážou přežít i mrazy na úrovni 50 °C pod nulou, dokáží se svými kopyty probít ledem a sněhem k trávě a dokonce dokáží tep zpomalit tak, že jsou schopni hybernovat jako ještěrky. Z pižmoních rohů jde strach a je dobré se k nim nepřibližovat moc blízko, protože mají ve zvyku místo útěku útočit. A nikdo z nás netouží mít jejich dlouhý roh zabodnutý někde v těle. Ze Sydkapu nás čeká delší plavba zpět k Ittoqqortoormiitu, kde doplníme zásoby a připravíme se na plavbu zpět na Island. Počasí sledujeme pozorně a čekáme, až se nám otevře okno pro plavbu zpět. Čeká nás 250 NM a plavba Grónským mořem je poměrně náročná, ale při příznivém větru ji vykonáme za pouhé 2 dny. Při nepříznivém může být výrazně delší. Po plavbě studeným a obvykle nevlídným, mlžným Grónským mořem připlujeme na ostrov Grímsey, kde překročíme polární kruh, vychutnáme si první termální bazén a nachytáme první tresky. Zní to paradoxně, ale plavba na Island je plavba za teplem, z pohledu Grónska takřka do tropů:-).

Z Grimsey zamíříme na jih do Eyjafjorduru, nejdelšího fjordu na severním pobřeží Islandu. Na březích fjordu se nachází přehršel zajímavých míst. Siglufjordur je městečko ve stejnojmenném fjordu, jež by mohlo sloužit jako kulisy k hollywoodskému filmu. Neskutečná barvitost města připomíná jeho slavnou minulost, kdy bylo v minulém století hlavním městem světa v lovu sleďů. Je zde možnost dobrých nákupů a koupele v termálním bazénu.

Olafsfjordur je rybářským městem situovaným pod nádhernými horami vypínajícími se do výšky 1200 m a s výborným aquaparkem se saunami a řadou termálních bazénů. Další zastávkou je malebný ostrov Hrisey opět s termálním bazénem. Okolí ostrova je vyhlášeným místem pro pozorování velryb a určitě zde několik těchto nádherných kytovců spatříme. A poslední zastávkou před cílem je malý přístav Hauganes s nejlepším systémem termálních van v okolí. Cílem plavby je Akureyri kde naše plavba skončí.

Trasa plavby je pouze orientační a bude se přizpůsobovat počasí.

Sportovní a poznávací plavba z Islandu do norského Stavangeru
Délka trasy: 1000NM
V září již bývá počasí na severním pobřeží Islandu poměrně větrné a převládající větry by měly foukat správným směrem. Celá plavba bude podřízená počasí a více času budeme trávit tam, kde budeme čekat na vhodný vítr.
Trasa plavby: Jakmile vyplujeme z Akureyri, nachytáme si zásobu tresek a naplníme lodní mrazák. V Eyjafjorduru obvykle při plavbě na ostrov Grímsey potkáváme velryby. Grímsey patří k Islandu a leží přímo na Polárním kruhu, kam se vydáme na krátkou procházku. Dáme si pivo v místní restauraci a zamíříme podél severního pobřeží Islandu na východ, směr Faerské ostrovy. Faerské ostrovy jsou magickým místem, vysoké rozeklané skalnaté pobřeží, dlouhé fjordy, vodopády, nízké mraky a voda, voda ta je tu všude. Teče ze skal, stříká z každého drnu a z vysokého pobřeží se řítí do moře malé vodopády. Malebné barevné přístavy a domy s travnatými střechami, na kterých jako sekačky fungují pasoucí se ovce nebo kozy 🙂 . Zastavíme se v hlavním městě Torshavnu, doplníme zásoby a budeme pokračovat na Shetlandy.

Přistání u Shetlandských břehů (u ovčích ostrovů) bude za odměnu po náročné plavbě. Přístav Lerwick dýchá svou starobylostí a místní krčmy dávají vzpomenout na slavnou námořní historii ostrovů. Poslední úsek přes Severní moře může ještě prověřit naše žaludky, nežli se zanoříme do norských fjordů v oblasti Stavangeru, kde naše plavba končí.

Trasa plavby je pouze orientační a bude se přizpůsobovat počasí.

Sportovní a poznávací plavba z norského Stavangeru do Polska
Délka trasy: 600NM
Dlouhé a magické fjordy mezi Bergenem a Stavangerem jsou místem pro relaxaci, místem nádherných panoramat a úžasného rybolovu. Tresky na celou dobu plavby nachytáme právě zde. Studený dech Severního moře záhy vystřídá dmutí a vlnění Skagerraku, kde jako bájní Vikingové proklouzneme kolem Skagenu do Kattegatu a proti převládajícím větrům se budeme probíjet úžinou Oresundu mezi Švédskem a Dánskem na centrální Balt. Jednotlivé úseky plavby nejsou příliš dlouhé, zato bývají dosti obtížné. Malá hloubka Baltu způsobuje opravdu nepříjemné vlnění, které špatně snášejí i námořníci vracející se z plavby kolem světa. Sami si vyzkoušíte, zda po počátečním křestu Severním mořem odoláte baltickým vlnám:-).
Trasa plavby: Severní moře bývá v první polovině října již poměrně větrné. Dny se krátí a noci dlouží a jachting nabírá ten zasmušilý ráz, který je na severu tak obvyklý. Často ale ještě dokáže sluníčko překvapit a prozářit a prohřát krátící se dny.

Ze Stavangeru poplujeme nádhernou ostrovní říší směrem na jih do Skagerraku, abychom se protáhli kolem nejdelší norské písčité pláže do malebného přístavu Mandal anebo zamířili na výběžek Skagenu ochutnat dánské pivo. Ostrovy Laeso a Anholt jsou přírodní rezervace, kde si protáhneme ztuhlé údy a podíváme se na údajně největší poušť v severní Evropě. Další zastávkou může být Holsinger s Hamletovým hradem Kronborgem a pak nás svou otevřenou náručí přivítá Kodaň. Proplujeme kolem Malé mořské víly a přistaneme v přístavu Nyhavn v centru města. Je to jako stát s lodí na Václaváku. Hned vedle všemožných restaurací, barů, památek a muzeí. Každý si přijde na své, i když na to nebude moc času. Závěrečný úsek plavby přes centrální Balt nás povede kolem největších větrných parků na Baltu dlouhých 17NM na Rujánu se zastávkou v přístavu Sassnitz. A pak už je to pouze skok do Svinoústí.

Trasa plavby je pouze orientační a bude se přizpůsobovat počasí.