Poplujeme po trase bájných Vikingů vydávajících se na loupeživé a objevné výpravy na svých lodích. Z Goteborgu vyplujeme do Skagerraku s velmi rušným lodním provozem. Kličkování mezi velkými nákladními loděmi a rybáři hned na začátku plavby prověří schopnosti posádky. Severní moře také není jednoduché a to ani v naší moderní době a s tím nejlepším vybavením. Shetlandy a Orkneje jsou odloučené ostrovy, pitoreskní a divoké. A i když nás na konci plavby nečeká loupení a plenění, budeme moc rádi, až náš zrak a naše noha opět spočine na pevné skotské zemi a my budeme moci zapít před ukončením plavby fish and chips guinessem.
Trasa plavby: Severní moře na začátku května nebývá moc bouřlivé a díky dlouhým dnům a světlým nocím je plavba příjemná, i když stále může být poměrně dost náročná a studená. Po prohlídce Goteborgu vyplujeme na západ do Skagerraku a podél jižního pobřeží Norska (s možností zastávky v přístavu Kristiansand nebo Mandal) zamíříme přes Severní moře do Skotska. V závislosti na směru větru zamíříme buď na Shetlandy, Orkneje nebo někam jinam na Skotské pobřeží. Pokud nás vítr pustí na Shetlandy nazývané také ovčí ostrovy, zamíříme do Lerwicku, podnikneme výlet po centrálním ostrově a navštívíme divoký a osamělý ostrov Fair. Fair je skalnatý, vysoký a rozeklaný, s velkými koloniemi tuleňů a s úžasnou přírodou. Procházka po ostrově je fascinující a rozhodně je to jedno z nejzajímavějších míst Shetland. Pokud nás vítr pustí na Orkneje, navštívíme hlavní přístav Kirkwall. Z Kirkwalu podnikneme výlet do nejsevernější single malt whisky destillery Highland Park a ochutnáme pravé poklady této malebné a zajímavé destilerky. Navštívíme také jedno z neolitických sídlišť starých Piktů staré 5000 let. Tato stará sídliště jsou zapsána ve světovém dědictví Unesco, jejich návštěva je opravdu zajímavá a dá nám nahlédnout do života lidí před dávnými věky. Do Scapa Flow, jež sloužila během obou světových válek jako hlavní základna britského loďstva, se nejspíš nestihneme vydat na lodi, ale rozhodně ji uvidíme z jižní části Kirkwalu, kde leží také destilerka Highland Park. Při plavbě dál na jih musíme dobře počítat s přílivovými proudy, protože v úžině Pentland Firth, oddělující Orkneje od Skotska, dosahuje jejich rychlost více nežli 7 kn. A vydat se proti takto silnému proudu by rozhodně nebyl dobrý nápad. Obzvláště pokud by ještě vanul silný vítr proti proudu. To by se z plavby mohlo stát nechtěné drama. Po proplutí Pentland Firthem bude plavba probíhat podél východního pobřeží Skotska až do Inverness a skončí na začátku Kaledonského kanálu, nad první kaskádou zdymadel. Může se stát, že první zastávkou budou až Shetlandské ostrovy, pokud nás tam vítr pustí.

Trasa plavby je pouze orientační a bude se přizpůsobovat počasí.

Skotsko je pro většinu jachtařů již dostatečně odlehlá končina, Kaledonský kanál nás provede srdcem skotské pahorkatiny, vnitřní Hebridy nám zamlží zrak a to nejenom výbornou single malt whiskou, Vnější Hebridy se svou odloučeností a krásou zasáhnu přímo do srdce a ostrov St. Kilda je i pro Skoty exotika. A Faerské ostrovy, smaragdové perly Severního Atlantiku se před námi vynoří z mlžného oparu se svými strmými útesy, vodopády a svěží zelení kopců plnými ovcí.
Trasa plavby: Od horních zdymadel v Inverness se vydáme po vodách Kaledonského kanálu, poplujeme přes jezera Loch Ness (nedoporučuji se zde koupat:-), Loch Oich a Loch Lochy a vychutnáme si podmanivý pohled na Skotskou pahorkatinu a při procházce ulicemi malých romantických měst se vrátíme stovky let v čase zpátky. Tady jako by se čas zastavil. Kaledonský kanál byl otevřený v roce 1822 a patří k nepozoruhodnějším technickým dílům Skotska. Délka kanálu je 97 km a končí pod nejvyšší horou Skotska a UK, Ben Nevis. Doporučuji si na tuto 1344 m vysokou horu vyběhnout nebo vyjít. Celý výlet vyjde na 5-7 hodin, podle naší fyzické zdatnosti. Za jasného počasí je z vrcholu hory nádherný výhled. Pro méně zdatné borce je na výběr jiná trasa do blízké Ben Nevis destillery, která se ale výsledně může ukázat náročnější, nežli ta předchozí na kopec:-) Z Fort William vyplujeme na Loch Linne a na začátku úžiny mezi pevninou a ostrovem Mull můžeme navštívit krásný hrad Duart na břehu moře. Další zastávkou bude malebný přístav Tobermory s další malou destilerkou hned vedle přístavu. Zde si můžete whisky sami naplnit do lahve a zátku zaletovat letlampou. Další plavba nás již povede na sever Hebrid a k ostrůvku St. Kilda. Na tomto ostrůvku vystrčeném 60 Nm západně od Hebrid do Atlantiku po tisíce let žila malá komunita lidí, živících se pěstováním obilí a lovem ptáků a ryb. Po staletí se jejich život příliš neměnil a jejich vesnice připomíná osadu z doby bronzové. St. Kilda byla jako první vyhlášená Skotským národním dědictvím. Atmosféra tohoto ostrova je prostě fantastická, to musíme zažít. Ze St. Kildy budeme pokračovat dál na sever na Faerské ostrovy do hlavního přístavu Torshavn. Faerské ostrovy jsou takřka stále utopené v mlze, jsou rájem mořských ptáků a oplývají nádhernou, divokou přírodou. Půjčíme si auto a projedeme si celé Faerské ostrovy autem, Jednotlivé ostrovy jsou propojené sítí podmořských tunelů a já zde poprvé viděl kruhový objezd v tunelu pod mořem. A na Faerách naše podmanivá plavba Severním Atlantikem končí.

Trasa plavby je pouze orientační a bude se přizpůsobovat počasí.

.
Okružní plavba po Faerských ostrovech
Délka trasy: 210 NM
Další plavba není etapou, ale okružní plavbou po Faerských ostrovech. Během etapových plaveb zbývá na důkladné poznání fascinující krásy Faerských ostrovů velmi málo času a proto jsme se rozhodli věnovat jednu týdenní plavbu pouze Faerským ostrovům. Je to sedm dní mezi úchvatnými útesy Severního Atlantiku, pohádkovými přístavy a ostrovy ztrácejícími se v mlze a zahalenými do legend. Čekají nás smaragdové hory vystupující přímo z oceánu, monumentální skalní brány, vodopády padající do moře a přístavy, ve kterých jako by se zastavil čas. Navštívíme dramatický západ, velkolepý sever i nádherné východní fjordy. Pod plachtami propojíme nejslavnější faerské scenérie s místy, jejichž kouzlo se naplno otevře teprve při připlutí z moře. Téměř každý den můžeme vyrazit na túru do hor a přejít do jiného přístavu, kde se opět nalodíme na palubu.
Trasa plavby: Nalodíme se v podvečer v srdci faerské metropole, mezi barevnými domky, rybářskými loděmi a historickými uličkami Tinganes. Zabydlíme se na palubě, připravíme loď a večer bude patřit přístavní atmosféře Torshavnu.
Brzy ráno prvního dne vyplujeme kolem jižního cípu Streymoy směrem k strovu Vágar. Musíme si dobře zkontrolovat přílivové tabulky s proudy, protože ty tady tečou s překvapivoou sílou. Na jihu Vágaru poplujeme podél Trolích prstů, vysokých skalních věží čnících přímo z moře. Přistaneme v přístavu Midvágur, nechvalně proslulým slavností Grindadráp, kdy jsou během jednoho dne na místní pláži pozabíjeni desítky kulohlavců. Z přístavu podnikneme nádherný výlet k útesu Traelanípa a vodopádu Bosdalafossur, padajícím přímo do moře z velkého jezera Leitisvatn.
Druhý den brzy ráno vyplujeme kolem jižního pobřeží ostrova Vágar a před námi se postupně otevře jedna z nejúchvatnějších galerií přírodních divů ostrovů: monumentální brána Drangarnir, rozeklaný hřeben Tindhólmuru a za příznivých podmínek také vodopád Múlafossur padající přímo do moře. Pokud počasí dovolí, vylodíme se na ptačím ostrově Mykines a budeme sledovat papuchalky na začátku hnízdění. A nachytáme zde nějaké tresky pro zpestření jídelníčku. Odpoledne podél severního pobřeží Vágaru zamíříme do přístavu Vestmanna, zasazeného do skvělého horského rámce. Opět musíme velmi dobře spočítat přílivové proudy, neboť v úžině směřující k přístavu dosahují rychlosti až 5kn.
Třetí den ráno proplujeme úžinou mezi Vágarem a Streymoy na sever k proslulým útesům Vestmanna. Nad palubou se budou tyčit obrovské skalní stěny, kolem nás budou kroužit mořští ptáci a oceán předvede svou nejdramatičtější tvář. Rozsah plavby pod útesy přizpůsobíme vlnám a větru. Pokud by počasí bylo opravdu mírné a žádné vlny, bude možné udělat výsadek na černé pláži Saksun a podniknout pěší túru přes hory do vesnice Tjornuvik. Tato túra je jedna z nejkrásnějších na Faerách. Pokud nemáte opravdu dobré pohorky, přibalte si sebou na túru do batohu holínky. Malá vesnice ležící u černé sopečné pláže je jedno z nefotogeničtějších míst ostrovů. Její osídlení je z vikingských dob, starší více nežli 1000 let. Část posádky, jež se túry nezúčastní, přepluje do zátoky k vesnici, kde proběhne nalodění. Pokud by byl příboj na pláži moc silný, nalodění proběhne v nedalekém přístavu Haldorsviku. Noc v přístavu Haldsorsvík nebo v nedalekém přístavu Eidi na ostrově Eysturoy.
Čtvrtý den ráno vyplutí na velkolepou severní etapu. Obeplujeme sever Streymoy a zamíříme k legendárním skalním věžím Risin og Kellingin — Obrovi a Čarodějnici, kteří podle pověsti zkameněli při pokusu odtáhnout Faery na Island. Ještě že se jim to nepovedlo. Během další plavby nakoukneme do Funningsfjorduru, úzkého fjordu obklopeného horami. Je zde skvělý rybolov, tak si tady nachytáme nějaké tresky. Pokud počasí dovolí, podnikneme trek do hor nad fjordem, odkud jsou parádní výhledy na fjord i na Obra a čarodějnici. Na noc se přesuneme do Fuglafjorduru. Přístav v objetí strmých zelených hor nám nabídne nádherné zakončení jednoho z nejvýraznějších jachtařských dnů celé plavby.
Pátý den ráno vyplujeme do srdce severních ostrovů. Obeplujeme jih štíhlého, hornatého ostrova Kalsoy ( při příznivém počasí obeplujeme severní mys Kallur, kde nad oceánem stojí slavný maják) a zastavíme v přístavu Syðradalur, odkud podnikneme půldenní trek po ostrově. Můžeme navštívit vesnici Mikladalur se slavnou sochou Tulení ženy. Večer doplujeme do Klaksvíku na ostrově Borðoy — živého námořního města mezi horskými hřebeny. Právě tady pocítíme podmanivou atmosféru severních Faer naplno.
Šestý den zasvětíme treku do vnitrozemí ostrova Borðoy treku přes hory se zastávkou v Katlarniru, historického místa místního sněmu, a pak zpět k moři do Arnafjorduru, kde se ve vesnici Borðoy opět nalodíme. Před nalodění nezapomene navštívit nedaleký vodopád Svartidalurfoss. Trek je za příznivého počasí nesmírně fotogenický. Na noc doplujeme do přístavu Norddeble-Hvannasund stále ještě na ostrově Borðoy.
Sedmý den můžeme zařadit náročnější přechod z přístavu údolím Toftadaluru k sedlu Toftaskarð a přechodem do Árnafjørðuru, kde proběhne nalodění. A pak zamíříme zpět k Torshavnu. Čeká nás den krásné plavby mezi horskými siluetami, ústími fjordů a mořskými úžinami. Odpoledne přistaneme na ostrůvku Nólsoy, jehož barevná vesnice patří k nejpůvabnějším na celých ostrovech. Jednou jsem se ístního rybáře ptal, jestli zná všechny obyvatele ostrova Nólsoy (220 obyvatel). Usmál se a odpověděl, že zná nejen všechny obyvatele Nólsoy, ale i všechny obyvatele hlavního města Torshavn.
Osmý den ráno přeplujeme do Torshavnu, uklidíme loď a dáme si procházku starým městem s posledními pohledy na Boomerang před odlletem. Velryby a kosatky Pokud bude mírné počasí, může se stát, že během plavby potkáme velryby, kosatky nebo kulohlavce. Trasa plavby je pouze orientační a bude se přizpůsobovat počasí a přáním posádky (pokud bude kapitán souhlasit.

Trasa plavby je pouze orientační a bude se přizpůsobovat počasí nebo přání posádky, pokud s tím bude kapitán souhlasit.

Sportovní a poznávací plavba z Faerských ostrovů na Island do Keflavíku
Délka trasy: 700NM
Faerské ostrovy jsou smaragdové démanty Severního Atlantiku, mlžné hory plné vodopádů strmě čnící z oceánu oplývající nezměrným množstvím přírodních krás. Na Islandu se ocitáme v ráji severských ptáků, velryb, tresek a sleďů, termálních pramenů a bazénů v každém přístavu, vodopádů padajících do moře a nesmírně příjemných lidí. A to vše je namíchané do neodolatelného koktejlu, kterému po dlouhé plavbě Atlantikem podlehneme okamžitě, jak se ho poprvé ochutnáme. Začátek června je takto daleko na severu provázený bílými nocemi a noční hlídky rychle ubíhají.

Trasa plavby: Nalodíme se v podvečer v srdci faerské metropole, mezi barevnými domky, rybářskými loděmi a historickými uličkami Tinganes. Zabydlíme se na palubě, připravíme loď a pokud ještě večer nevyplujeme, zasvětíme ho vychutnávání přístavní atmosféry Torshavnu. Brzy ráno vyplujeme kolem jižního cípu Streymoy směrem k strovu Vágar. Musíme si dobře zkontrolovat přílivové tabulky s proudy, protože ty tady tečou s překvapivoou sílou. Na jihu Vágaru poplujeme podél Trolích prstů, vysokých skalních věží čnících přímo z moře. Přistaneme v přístavu Midvágur, nechvalně proslulým slavností Grindadráp, kdy jsou během jednoho dne na místní pláži pozabíjeni desítky kulohlavců. Z přístavu podnikneme nádherný výlet k útesu Traelanípa a vodopádu Bosdalafossur, padajícím přímo do moře z velkého jezera Leitisvatn. Další den mineme jižní pobřeží ostrova Vágar a před námi se postupně otevře jedna z nejúchvatnějších galerií přírodních divů ostrovů: monumentální brána Drangarnir, rozeklaný hřeben Tindhólmuru a za příznivých podmínek také vodopád Múlafossur padající přímo do moře. Pokud počasí dovolí, vylodíme se na ptačím ostrově Mykines a budeme sledovat papuchálky na začátku hnízdění. A nachytáme zde nějaké tresky pro zpestření jídelníčku. Faerské ostrovy za námi postupně zmizí v mlze a před námi budou 3 dny nonstop plavby na Island, vstříc kosatkám a velrybám. Podle směru větru bude první přistání na Islandu buď u ledovcového jezera Jokulsarlon, nebo na ostrově Vestmannaeyjar, nebo v přístavu Herjolfur, nebo úplně někde jinde na jižním pobřeží Islandu. Na Islandu se ocitáme v ráji severských ptáků, velryb, tresek a sleďů, termálních pramenů a bazénů v každém přístavu, vodopádů padajících do moře a nesmírně příjemných lidí. A to vše je namíchané do neodolatelného koktejlu, kterému po dlouhé plavbě Atlantikem podlehneme okamžitě, jak se ho poprvé ochutnáme. Na ten pocit, kdy vedle nás poprvé pluje velryba větší nežli loď, nikdy nezapomeneme. Pomalé oddechování, gejzíry vody a páry a ladné pohyby jakoby v protikladu s nezměrnou silou a energií velryb. A lidé, tak strašně příjemní lidé. Marně bychom uzavírali sázku, že od rána do večera potkáme alespoň jednoho nesympatického Islanďana/Islanďanku. Prohráli bychom. Nepotkáme. Cíl plavby je v přístavu Keflavík nedaleko letiště.

Trasa plavby je pouze orientační a bude se přizpůsobovat počasí.

Etapa z Keflavíku do Isafjorduru s návštěvou západních fjordů.
Délka trasy: XXX NM
Vnitrozemí Islandu je známé svou divokostí, vodopády, ledovci, termálními potoky a jezírky, prostě divukrásnou přírodou. A to samé, snad ještě v koncentrovanější podobě, najdete na pobřeží. K tomu nesčíslné množství tresek a sleďů a velryby. Tresky můžete lovit a velryby zase můžou lovit vás. Ale nedělají to a nechají se pozorovat z paluby lodi. Na ten pocit, kdy vedle vás poprvé pluje velryba větší nežli loď, nikdy nezapomenete. Pomalé oddechování, gejzíry vody a páry a ladné pohyby jakoby v protikladu s nezměrnou silou a energií velryb. A lidé, tak strašně příjemní lidé. Marně byste uzavírali sázku, že od rána do večera potkáte alespoň jednoho nesympatického Islanďana/Islanďanku. Prohráli byste. Nepotkáte.
Trasa plavby: V červenci bývá počasí na Islandu nejklidnější, bez velkých výkyvů počasí, s minimem deštivých dní a s polárním dnem. Jakmile vyplujeme z Keflavíku, nachytáme nějaké tresky pro zpestření jídelníčku a poplujeme se kochat pohledem na velryby na nedalekých mělčinách. A večerní posezení ve starém přístavním baru v Reykjavíku završí první den plný zážitků. Po večeru ve víru města opět unikneme na moře, opět nachytáme tresky (čerstvé ryby jsou nejlepší), pokocháme se pohledem na velryby (velryb není nikdy dost) na mělčinách Sydrahraun a zamíříme na sever k přístavu Akranes s parádním termálem na břehu moře. Další plavba nás zavede do rybářského přístavu Olafsvík, odkud můžeme podniknout výstup na ledovec Snaefelsjókul anebo se posuneme ještě kousek na východ a zvolíme jednodušší výstup na ikonickou horu Kirkjufell. Další zastávky již budou v Západních fjordech. Tyto divoké, rozeklané, mlžné, takřka neobydlené fjordy budeme objevovat s jejich vodopády, termálními potoky a ptačími útesy. V nejjižnějším Patreksfjörðuru na pláži Garðar leží v písku rybářská loď BA 64. Je to obdoba Pašerácké zátoky na Zakinthosu, ale bez lidí. V přístavu Patreksfjörður nás čeká krásný termální bazén, restaurace a malé obchůdky. O zátoku severněji navštívíme Pollurin, termální bazén v přírodě na břehu moře. Z bazénu se díváte na Boomerang stojící na kotvě kousek od břehu a na noc se uchýlíme do přístavu Tálknafjorur, ukrytého za rozsáhlou písečnou kosou. Na konci Arnafjordu se nachází Dynjandi, nejkrásnější vodopád západních fjordů. Při plavbě fjordem se nám vodopád zvětšuje před přídí. Jeho kaskády se řítí z výšky 250 m až téměř do moře. Vylodíme se na pláži a podnikneme výlet až po nejvyšší kaskády vodopádu. Zcela nás pohltí nesmírná síla hřmící vody a mlžný opar promáčí naše oblečení. V tůních pod vodopádem je možné se vykoupat, voda je ale mrazivě studená. V jižní větvi fjordu se vyhřejeme v přírodním termálním pramenu na břehu moře a zaplaveme si v termálním bazénu. Termál je přístupný nonstop, takže nezáleží na tom, v kolik hodin připlujeme. A jelikož se na lodi málo hýbeme, podnikneme z přístavu Bildudalur výstup na stolové hory, odkud je nádherný výhled na celý fjord. Jedinou nevýhodou fjordu jsou snad jenom tuleni, protože tresky se drží mimo fjord, aby unikly tulením predátorům Nejkrásnější trek nás čeká na zcela na severu. Ze zátoky Hornvík vyrazíme na výstup na monumentální ptačí útesy Hornbjarg, strmě se vypínající z oceánu do výšky 534 m. Výhled z nich je uchvacující a zároveň strašidelný. Při plavbě do Isafjorduru ještě navštívíme bývalou velrybářskou stanici Hesteyri Factory v Hesteyrarfjorduru. Je to hrůzostrašná připomínka doby, kdy zátoka byla plná krve a tuku z nádherných kytovců, jichž se tu zpracovalo v době největšího rozkvětu velrybářství na začátku 20 století cca 140 za rok. Nejvíce velryb se na Islandu ulovilo v roce 1902 a bylo jich téměř 1300. Převážně to byly modré velryby a keporkaci. Stará věž a rezaté kotle jsou mementem lidské chtivosti, chamtivosti, nenasytnosti a bezohlednosti. Za několik dní, jež strávíme v Západních fjordech, pouze nakoukneme pod pokličku nezměrných krás, jež nabízejí. Ale i to málo, co uvidíme, se nám nesmazatelně vryje do paměti.

Trasa plavby je pouze orientační a bude se přizpůsobovat počasí.

Etapa z Isafjorduru přes část Západních fjordů a kolem severního pobřeží Islandu do Akureyri.
Délka trasy: XXX NM
Západní fjordy jsou nejodlehlejším a nejstudenějším místem celého Islandu. Pouze nejzavilejší objevitelé dorazí až sem a tak zde na turistu téměř nenarazíme. Pouhá návštěva ptačího útesu Hornbjarg, tyčícího se do výše 540 m a fascinujícího vodopádu Dynjandi by byla dostatečnou odměnou za návštěvu Islandu. Nás toho ale čeká podstatně víc.

Trasa plavby: Po vyplutí z Reykjavíku se pokocháme pohledem na velryby na mělčinách Sydrahraun a zamíříme na sever k Západním fjordům. Tyto divoké, rozeklané, mlžné, takřka neobydlené fjordy budeme objevovat s jejich vodopády, termálními potoky a ptačími útesy.

Malý, dobře chráněný rybářský přístav Pyngeyri s nádhernou scenérií a největší přístav Isafjardur jsou další zastávky během plavby k nejsevernější části Západních fjordů. Přístav Hornvík je správným místem na výlet k nejvyššímu útesu Islandu Hornjargu. Při plavbě Západními fjordy pozorně sledujeme počasí a jakmile se nám otevře okno pro plavbu do Grónska, tak okamžitě vyplouváme. Čeká nás 250 NM a plavba Grónským mořem je poměrně náročná, ale při příznivém větru ji vykonáme za pouhé 2 dny. Při nepříznivém počasí může být výrazně delší. Po plavbě studeným a obvykle nevlídným, mlžným Grónským mořem vplujeme do ústí Scoresbysundu, kde zažijerme první setkání s velkými ledovými krami. Poprvé si vychutnáme magickou nádheru plujících ledových ker. Poprvé zatajíme dech nad neskonalou krásou ledu a budeme trnout, aby se kra nepřevrátila, když poplujeme v její blízkosti. První a poslední zastávkou v civilizaci je osada Ittoqortoormiit, nejsevernější obydlená výspa na východním pobřeží Grónska. Žije zde asi 300 obyvatel a část z nich se stále ještě živí lovem pižmoňů, medvědů, vlků, lišek, karibu, tuleňů nebo narvalů. Pokračují v tradici svých předků, neboť osada Ittoqortoormiit byla založená roku 1924 právě jako lovecká osada. V osadě pořídíme kulovnici s dostatkem nábojů, projdeme si ji z jednoho konce na druhý, při troše štěstí ochutnáme nějaké místní jídlo a vyplujeme do hlubin nejrozsáhlejšího fjordového systému světa. Plavba nás povede podél jižního pobřeží sundu, kde se budeme kochat pohledem na obrovský ledovec táhnoucí se až ke Gunnbjornu, nejvyšší hoře Grónska vzdálené pouze 60 NM jižně. Plavba sundem obvykle probíhá při nádherné dohlednosti a slunečném počasí, může se ale stát, že bude mlha a déšť a strmé stěny fjordu s ledovcem se před námi budou postupně vynořovat z mlžného oparu. Míjíme velké ledové kry a panoráma je tak neskutečné, že je stále na co se dívat. Doplujeme do zátoky Viking bucht a nedaleko hrany ledovcového splazu budeme fascinovaně přihlížet telení ledovce do moře. Vzduch je plný zvuků připomínajících vzdálené hřmění, jež způsobuje napětí uvolňujícího se a praskajícího ledu. Po shlédnutí ukázky vzniku ker pokračuje plavba na sever k ostrovu Danmark. Plavba probíhá mezi krami tisíců tvarů a mnoha odstínů bílé a modré. Míjí nás ledová labuť, startující ledové letadlo, potápějící se ledový drak, nádherná ledová brána,.... Ledová pohádka, jež nikdy neomrzí.

Procházka po ostrově Danmark nám ukáže krásu a rozmanitost polární tundry. Opravdu neskutečné množství kytiček, malých keříků a zakrslých vrbiček hýří barvami a ohromuje schopností přírody, jež během pouhých několika měsíců doslova exploduje záplavou květů a barev, nežli vše opět na dlouhou dobu překryje sněhový a ledový příkrov. Na ostrově Danmark jsme jednou potkali obrovského ledního medvěda a je možné, že ho zde opět uvidíme.

Další den patří opět ledu. Ty největší ledové kry potkáváme v ústí Nordvestfjordu, který dosahuje až k ledovci Daugard-Jensen, což je jeden z nejvydatnějších ledovců na východním pobřeží Grónska. Odlamují se z něj ledové hory o velikosti menších měst a jelikož hloubka fjordu dosahuje 2 km, můžou obrovské kry driftovat až sem, kde si sedají na mělčiny u malých ostrůvků východně od ostrovů Bjorneoer. Plujeme kolem ledových hor dlouhých stovky metrů a vysokých více nežli 100 m. Z úbočí ledových stěn padají do moře zurčící vodopády a pod vodou je vidět do daleka zasahující potopená část ledovce. Opět magická, dech beroucí nádhera. Na pobřeží Sydkap využijeme možnost sledovat pižmoně, tato nesmírně odolná zvířata, jež dokážou přežít i mrazy na úrovni 50 °C pod nulou, dokáží se svými kopyty probít ledem a sněhem k trávě a dokonce dokáží tep zpomalit tak, že jsou schopni hybernovat jako ještěrky. Z pižmoních rohů jde strach a je dobré se k nim nepřibližovat moc blízko, protože mají ve zvyku místo útěku útočit. A nikdo z nás netouží mít jejich dlouhý roh zabodnutý někde v těle. Ze Sydkapu nás čeká delší plavba zpět k Ittoqqortoormiitu a k malému letišti Nerlerit Inaat, odkud odlétáme zpět na Island.

Trasa plavby je pouze orientační a bude se přizpůsobovat počasí.

Sportovní plavba z Reykjavíku přes Grónské moře do Scoresbysundu a plavba tímto nejrozsáhlejším fjordovým systémem světa
Délka trasy: 700NM
Tato etapa nabízí podmanivou kombinaci islandských kouzel a grónských zázraků proloženou náročnou plavbou po Grónském moři. Velryby jsou našimi společníky nejenom na Islandu ale i během plavby do Grónska. Využíváme neuvěřitelného bohatství moře a ještě před vyplutím naplníme mrazák treskami a sledi, abychom v případě příznivého větru nestrádali nedostatkem čerstvých rybích pochoutek. Chytání tresek na Islandu připomíná nákup v supermarketu. Ryby totiž nechytáte, anébrž taháte z moře závratnou rychlostí. Po připlutí do Scoresbysundu se ponoříme do světa zázraků, kdy si každý večer před usnutím říkáte, že zítra už to snad nemůže být krásnější a další den nevěřícně zjišťujete, že může.

Trasa plavby: Po vyplutí z Reykjavíku se pokocháme pohledem na velryby na mělčinách Sydrahraun a zamíříme na sever k Západním fjordům. Tyto divoké, rozeklané, mlžné, takřka neobydlené fjordy budeme objevovat s jejich vodopády, termálními potoky a ptačími útesy.

Malý, dobře chráněný rybářský přístav Pyngeyri s nádhernou scenérií a největší přístav Isafjardur jsou další zastávky během plavby k nejsevernější části Západních fjordů. Přístav Hornvík je správným místem na výlet k nejvyššímu útesu Islandu Hornjargu. Při plavbě Západními fjordy pozorně sledujeme počasí a jakmile se nám otevře okno pro plavbu do Grónska, tak okamžitě vyplouváme. Čeká nás 250 NM a plavba Grónským mořem je poměrně náročná, ale při příznivém větru ji vykonáme za pouhé 2 dny. Při nepříznivém počasí může být výrazně delší. Po plavbě studeným a obvykle nevlídným, mlžným Grónským mořem vplujeme do ústí Scoresbysundu, kde zažijerme první setkání s velkými ledovými krami. Poprvé si vychutnáme magickou nádheru plujících ledových ker. Poprvé zatajíme dech nad neskonalou krásou ledu a budeme trnout, aby se kra nepřevrátila, když poplujeme v její blízkosti. První a poslední zastávkou v civilizaci je osada Ittoqortoormiit, nejsevernější obydlená výspa na východním pobřeží Grónska. Žije zde asi 300 obyvatel a část z nich se stále ještě živí lovem pižmoňů, medvědů, vlků, lišek, karibu, tuleňů nebo narvalů. Pokračují v tradici svých předků, neboť osada Ittoqortoormiit byla založená roku 1924 právě jako lovecká osada. V osadě pořídíme kulovnici s dostatkem nábojů, projdeme si ji z jednoho konce na druhý, při troše štěstí ochutnáme nějaké místní jídlo a vyplujeme do hlubin nejrozsáhlejšího fjordového systému světa. Plavba nás povede podél jižního pobřeží sundu, kde se budeme kochat pohledem na obrovský ledovec táhnoucí se až ke Gunnbjornu, nejvyšší hoře Grónska vzdálené pouze 60 NM jižně. Plavba sundem obvykle probíhá při nádherné dohlednosti a slunečném počasí, může se ale stát, že bude mlha a déšť a strmé stěny fjordu s ledovcem se před námi budou postupně vynořovat z mlžného oparu. Míjíme velké ledové kry a panoráma je tak neskutečné, že je stále na co se dívat. Doplujeme do zátoky Viking bucht a nedaleko hrany ledovcového splazu budeme fascinovaně přihlížet telení ledovce do moře. Vzduch je plný zvuků připomínajících vzdálené hřmění, jež způsobuje napětí uvolňujícího se a praskajícího ledu. Po shlédnutí ukázky vzniku ker pokračuje plavba na sever k ostrovu Danmark. Plavba probíhá mezi krami tisíců tvarů a mnoha odstínů bílé a modré. Míjí nás ledová labuť, startující ledové letadlo, potápějící se ledový drak, nádherná ledová brána,.... Ledová pohádka, jež nikdy neomrzí.

Procházka po ostrově Danmark nám ukáže krásu a rozmanitost polární tundry. Opravdu neskutečné množství kytiček, malých keříků a zakrslých vrbiček hýří barvami a ohromuje schopností přírody, jež během pouhých několika měsíců doslova exploduje záplavou květů a barev, nežli vše opět na dlouhou dobu překryje sněhový a ledový příkrov. Na ostrově Danmark jsme jednou potkali obrovského ledního medvěda a je možné, že ho zde opět uvidíme.

Další den patří opět ledu. Ty největší ledové kry potkáváme v ústí Nordvestfjordu, který dosahuje až k ledovci Daugard-Jensen, což je jeden z nejvydatnějších ledovců na východním pobřeží Grónska. Odlamují se z něj ledové hory o velikosti menších měst a jelikož hloubka fjordu dosahuje 2 km, můžou obrovské kry driftovat až sem, kde si sedají na mělčiny u malých ostrůvků východně od ostrovů Bjorneoer. Plujeme kolem ledových hor dlouhých stovky metrů a vysokých více nežli 100 m. Z úbočí ledových stěn padají do moře zurčící vodopády a pod vodou je vidět do daleka zasahující potopená část ledovce. Opět magická, dech beroucí nádhera. Na pobřeží Sydkap využijeme možnost sledovat pižmoně, tato nesmírně odolná zvířata, jež dokážou přežít i mrazy na úrovni 50 °C pod nulou, dokáží se svými kopyty probít ledem a sněhem k trávě a dokonce dokáží tep zpomalit tak, že jsou schopni hybernovat jako ještěrky. Z pižmoních rohů jde strach a je dobré se k nim nepřibližovat moc blízko, protože mají ve zvyku místo útěku útočit. A nikdo z nás netouží mít jejich dlouhý roh zabodnutý někde v těle. Ze Sydkapu nás čeká delší plavba zpět k Ittoqqortoormiitu a k malému letišti Nerlerit Inaat, odkud odlétáme zpět na Island.

Trasa plavby je pouze orientační a bude se přizpůsobovat počasí.

Sportovní plavba Scoresbysundem a plavba přes Grónské moře na Island do Akureyri.
Délka trasy: 650NM
Tato etapa nabízí podmanivou kombinaci grónských zázraků a islandských kouzel jež je proložená náročnou plavbou přes Grónské moře. Po příletu do Scoresbysundu se ponoříme do magického světa, kdy si každý večer před usnutím říkáme, že zítra už to snad nemůže být krásnější a další den nevěřícně zjišťujeme, že může. Velryby jsou našimi společníky nejenom během plavby z Grónska, ale i na Islandu, kde využíváme neskutečného bohatství moře a po připlutí naplníme mrazák treskami a sledi, abychom se jich dostatečně nasytili. Chytání tresek na Islandu připomíná nákup v supermarketu. Ryby totiž nechytáte, nýbrž taháte z moře závratnou rychlostí.
Trasa plavby: Po příletu na letiště Nerlerit Inaat se vydáme do jediné místní výspy civilizace, osady Ittoqqortoormiit. Je to nejsevernější osada na východním pobřeží Grónska. Žije zde asi 300 obyvatel a část z nich se stále ještě živí lovem pižmoňů, medvědů, vlků, lišek, karibu, tuleňů nebo narvalů. Pokračují v tradici svých předků, neboť osada Ittoqqortoormiit byla založená roku 1924 právě jako lovecká osada. V osadě pořídíme kulovnici s dostatkem nábojů, projdeme si ji z jednoho konce na druhý, při troše štěstí ochutnáme nějaké místní jídlo a vplujeme do hlubin nejrozsáhlejšího fjordového systému světa. Plavba nás povede podél jižního pobřeží sundu, kde se budeme kochat pohledem na obrovský ledovec táhnoucí se až ke Gunnbjornu, nejvyšší hoře Grónska vzdálené pouze 60 NM jižně. Plavba sundem obvykle probíhá při nádherné dohlednosti a slunečném počasí, může se ale stát, že bude mlha a déšť a strmé stěny fjordu s ledovcem se před námi budou postupně vynořovat z mlžného oparu. Míjíme velké ledové kry a panoráma je tak neskutečné, že je stále na co se dívat. Doplujeme do zátoky Viking bucht a nedaleko hrany ledovcového splazu budeme fascinovaně přihlížet telení ledovce do moře. Vzduch je plný zvuků připomínajících vzdálené hřmění, jež způsobuje napětí uvolňujícího se a praskajícího ledu. Po shlédnutí ukázky vzniku ker pokračuje plavba na sever k ostrovu Danmark. Plavba probíhá mezi krami tisíců tvarů a mnoha odstínů bílé a modré. Míjí nás ledová labuť, startující ledové letadlo, potápějící se ledový drak, nádherná ledová brána,.... Ledová pohádka, jež nikdy neomrzí.

Procházka po ostrově Danmark nám ukáže krásu a rozmanitost polární tundry. Opravdu neskutečné množství kytiček, malých keříků a zakrslých vrbiček hýří barvami a ohromuje schopností přírody, jež během pouhých několika měsíců doslova vybouchne záplavou květů a barev, nežli vše opět na dlouhou dobu překryje sněhový a ledový příkrov. Nasbíráme houby, jichž je tu obrovské množství, a na lodi si uděláme smaženici. Na ostrově Danmark jsme jednou potkali obrovského ledního medvěda a je možné, že ho zde opět uvidíme.

Další den patří opět ledu. Ty největší ledové kry potkáváme v ústí Nordvestfjordu, který dosahuje až k ledovci Daugard-Jensen, což je jeden z nejvydatnějších ledovců na východním pobřeží Grónska. Odlamují se z něj ledové hory o velikosti menších měst a jelikož hloubka fjordu dosahuje 2 km, můžou obrovské kry driftovat až sem, kde si sedají na mělčiny u malých ostrůvků východně od ostrovů Bjorneoer. Plujeme kolem ledových hor dlouhých stovky metrů a vysokých více nežli 100 m. Z úbočí ledových stěn padají do moře zurčící vodopády a pod vodou je vidět do daleka zasahující potopená část ledovce. Opět magická, dech beroucí nádhera. Na pobřeží Sydkap využijeme možnost sledovat pižmoně, tato nesmírně odolná zvířata, jež dokážou přežít i mrazy na úrovni 50 °C pod nulou, dokáží se svými kopyty probít ledem a sněhem k trávě a dokonce dokáží tep zpomalit tak, že jsou schopni hybernovat jako ještěrky. Z pižmoních rohů jde strach a je dobré se k nim nepřibližovat moc blízko, protože mají ve zvyku místo útěku útočit. A nikdo z nás netouží mít jejich dlouhý roh zabodnutý někde v těle. Ze Sydkapu nás čeká delší plavba zpět k Ittoqqortoormiitu, kde doplníme zásoby a připravíme se na plavbu zpět na Island. Počasí sledujeme pozorně a čekáme, až se nám otevře okno pro plavbu zpět. Čeká nás 250 NM a plavba Grónským mořem je poměrně náročná, ale při příznivém větru ji vykonáme za pouhé 2 dny. Při nepříznivém může být výrazně delší. Po plavbě studeným a obvykle nevlídným, mlžným Grónským mořem připlujeme na ostrov Grímsey, kde překročíme polární kruh, vychutnáme si první termální bazén a nachytáme první tresky. Zní to paradoxně, ale plavba na Island je plavba za teplem, z pohledu Grónska takřka do tropů:-).

Z Grimsey zamíříme na jih do Eyjafjorduru, nejdelšího fjordu na severním pobřeží Islandu. Na březích fjordu se nachází přehršel zajímavých míst. Siglufjordur je městečko ve stejnojmenném fjordu, jež by mohlo sloužit jako kulisy k hollywoodskému filmu. Neskutečná barvitost města připomíná jeho slavnou minulost, kdy bylo v minulém století hlavním městem světa v lovu sleďů. Je zde možnost dobrých nákupů a koupele v termálním bazénu.

Olafsfjordur je rybářským městem situovaným pod nádhernými horami vypínajícími se do výšky 1200 m a s výborným aquaparkem se saunami a řadou termálních bazénů. Další zastávkou je malebný ostrov Hrisey opět s termálním bazénem. Okolí ostrova je vyhlášeným místem pro pozorování velryb a určitě zde několik těchto nádherných kytovců spatříme. A poslední zastávkou před cílem je malý přístav Hauganes s nejlepším systémem termálních van v okolí. Cílem plavby je Akureyri kde naše plavba skončí.

Trasa plavby je pouze orientační a bude se přizpůsobovat počasí.

Sportovní a poznávací plavba z Islandu do norského Stavangeru
Délka trasy: 1000NM
V září již bývá počasí na severním pobřeží Islandu poměrně větrné a převládající větry by měly foukat správným směrem. Celá plavba bude podřízená počasí a více času budeme trávit tam, kde budeme čekat na vhodný vítr.
Trasa plavby: Jakmile vyplujeme z Akureyri, nachytáme si zásobu tresek a naplníme lodní mrazák. V Eyjafjorduru obvykle při plavbě na ostrov Grímsey potkáváme velryby. Grímsey patří k Islandu a leží přímo na Polárním kruhu, kam se vydáme na krátkou procházku. Dáme si pivo v místní restauraci a zamíříme podél severního pobřeží Islandu na východ, směr Faerské ostrovy. Faerské ostrovy jsou magickým místem, vysoké rozeklané skalnaté pobřeží, dlouhé fjordy, vodopády, nízké mraky a voda, voda ta je tu všude. Teče ze skal, stříká z každého drnu a z vysokého pobřeží se řítí do moře malé vodopády. Malebné barevné přístavy a domy s travnatými střechami, na kterých jako sekačky fungují pasoucí se ovce nebo kozy 🙂 . Zastavíme se v hlavním městě Torshavnu, doplníme zásoby a budeme pokračovat na Shetlandy.

Přistání u Shetlandských břehů (u ovčích ostrovů) bude za odměnu po náročné plavbě. Přístav Lerwick dýchá svou starobylostí a místní krčmy dávají vzpomenout na slavnou námořní historii ostrovů. Poslední úsek přes Severní moře může ještě prověřit naše žaludky, nežli se zanoříme do norských fjordů v oblasti Stavangeru, kde naše plavba končí.

Trasa plavby je pouze orientační a bude se přizpůsobovat počasí.

Sportovní a poznávací plavba z norského Stavangeru do Polska
Délka trasy: 600NM
Dlouhé a magické fjordy mezi Bergenem a Stavangerem jsou místem pro relaxaci, místem nádherných panoramat a úžasného rybolovu. Tresky na celou dobu plavby nachytáme právě zde. Studený dech Severního moře záhy vystřídá dmutí a vlnění Skagerraku, kde jako bájní Vikingové proklouzneme kolem Skagenu do Kattegatu a proti převládajícím větrům se budeme probíjet úžinou Oresundu mezi Švédskem a Dánskem na centrální Balt. Jednotlivé úseky plavby nejsou příliš dlouhé, zato bývají dosti obtížné. Malá hloubka Baltu způsobuje opravdu nepříjemné vlnění, které špatně snášejí i námořníci vracející se z plavby kolem světa. Sami si vyzkoušíte, zda po počátečním křestu Severním mořem odoláte baltickým vlnám:-).
Trasa plavby: Severní moře bývá v první polovině října již poměrně větrné. Dny se krátí a noci dlouží a jachting nabírá ten zasmušilý ráz, který je na severu tak obvyklý. Často ale ještě dokáže sluníčko překvapit a prozářit a prohřát krátící se dny.

Ze Stavangeru poplujeme nádhernou ostrovní říší směrem na jih do Skagerraku, abychom se protáhli kolem nejdelší norské písčité pláže do malebného přístavu Mandal anebo zamířili na výběžek Skagenu ochutnat dánské pivo. Ostrovy Laeso a Anholt jsou přírodní rezervace, kde si protáhneme ztuhlé údy a podíváme se na údajně největší poušť v severní Evropě. Další zastávkou může být Holsinger s Hamletovým hradem Kronborgem a pak nás svou otevřenou náručí přivítá Kodaň. Proplujeme kolem Malé mořské víly a přistaneme v přístavu Nyhavn v centru města. Je to jako stát s lodí na Václaváku. Hned vedle všemožných restaurací, barů, památek a muzeí. Každý si přijde na své, i když na to nebude moc času. Závěrečný úsek plavby přes centrální Balt nás povede kolem největších větrných parků na Baltu dlouhých 17NM na Rujánu se zastávkou v přístavu Sassnitz. A pak už je to pouze skok do Svinoústí.

Trasa plavby je pouze orientační a bude se přizpůsobovat počasí.